Žít věčně patřilo k lidským přáním již před mnoha staletími. Na dvorech panovníků alchymisté míchali elixíry mládí, dnes nám nejrůznější výrobci nabízejí z televizních obrazovek desítky léků, které dodají ty správné živiny našim kloubům, srdci, mozku... V příslibu když už ne života věčného, tak alespoň života delšího a kvalitnějšího. Je ale reálné, aby se lidé jednoho dne skutečně stali nesmrtelnými? Optimisté tvrdí, že ano a že to vůbec nemusí trvat dlouho.
Na stránkách Slasti.cz postupně vychází seriál věnovaný právě otázkám prodlužování
Seriál o možnostech prodlužování života lidského života. V jednotlivých dílech se zaměřujeme nejen na názory propagátorů této myšlenky, tak na názory jejich odpůrců, na příčiny stárnutí i na možnosti, jak tyto příčiny odstranit nebo alespoň omezit jejich dopad. Přejeme vám příjemné čtení.
(Autorem seriálu je Petr Mandík, mimo jiné také autor sci-fi novely Příště se zmrazit nenechám, která vyšla v roce 2007 v nakladatelství Triton a nyní je i zdarma k přečtení zde).

Stačí, když se udržíte při životě ještě nějakých patnáct nebo dvacet let, a čeká vás život věčný. Pokud tedy budete mít dostatek peněz a splní-li se předpoklady zastánců teorie, že technologický pokrok již v brzké době přinese zcela nové metody prodlužování života.

Ačkoli v prvním díle tohoto seriálu mluvíme o věčném životě, ani největší optimisté nepředpokládají existenci skutečné nesmrtelnosti. Pokud vás srazí automobil, stanete se účastníky vážné letecké nehodynebo umrznete v horách, váš život zřejmě skončí. Bez náhrady a bez šance na vzkříšení. Jinak ale mnohasetletý život nemusí být jen výplodem fantazie...

Protože je lidské tělo komplikovaným mechanismem složeným z řady součástí, nelze změny související se stárnutím organismu vnímat odděleně jednu od druhé. Porucha tvorby jedné látky v těle mívá vliv na řadu dalších subsystémů. Všechno prostě souvisí se vším.

Chemické procesy v organismu, při nichž dochází k odbourávání různých látek, vedou podle Aubreye de Greye v průběhu let ke hromadění takzvaného vnitrobuněčného odpadu. I když je řada odpadních látek z buněk vylučována, mnohé zde zůstávají. A tělo má problém si s těmito odpady samo poradit.

Jak již bylo zmíněno v dřívějších dílech tohoto seriálu, na procesy stárnutí – a na možnost jejich zpomalení nebo dokonce zvrácení – existuje řada pohledů. De Greyův optimistický pohled má řadu kritiků. Ti upozorňují, že jeho výčet problémů představuje příliš velké zjednodušení. Proces stárnutí je podle nich daleko složitější a ve hře je řada neznámých.

Ponechme v tomto díle seriálu na okamžik stranou spory i filosofické otázky a podívejme se alespoň na dva příklady již v praxi testovaných způsobů léčby, které dávají důvody k optimismu. Ukazují totiž mimo jiné, jak se medicína vydává do oblastí, které by ještě nedávno byly označovány za hájemství vědeckofantastické literatury.

Svůj skutečný věk zná zřejmě každý z nás, ale jaké je biologické stáří vašeho těla? A co to vlastně je? Biologické stáří se odvozuje od toho, jak člověk vypadá, jak se cítí a jakých aktivit je schopen. Lze jej určit různými měřeními, mimo jiné krevního tlaku, množství cholesterolu v krvi nebo tuku v organismu. Svůj skutečný věk můžete zkusit otestovat pomocí dále zmíněných postupů.

Léčba pomocí kmenových buněk, změny genetického kódu, nanomedicína – to jsou jen tři z řady témat, o kterých se mluví v souvislosti s moderními postupy léčby, které by měly zpomalit stárnutí. V tomto přídavku k seriálu o možnostech prodlužování lidského života se zaměříme právě na ně. A podíváme se i na některé zajímavé zdroje informací.