Pokrok při prodlužování života je viditelný



Ponechme v tomto díle seriálu na okamžik stranou spory i filosofické otázky a podívejme se alespoň na dva příklady již v praxi testovaných způsobů léčby, které dávají důvody k optimismu. Ukazují totiž mimo jiné, jak se medicína vydává do oblastí, které by ještě nedávno byly označovány za hájemství vědeckofantastické literatury.

Za pozornost rozhodně stojí Wake Forest Institute for Regenerative Medicine v Severní Karolíně (USA), který se chlubí mimo jiné úspěchy na poli „pěstování“ umělých lidských orgánů.Seriál o možnostech prodlužování života - díl 6.
Seriál o možnostech prodlužování života - díl 6.
Zní to jako sci-fi? Podle Anthonyho Ataly, šéfa institutu, rozhodně nejde o žádnou magii: Buňky z orgánu příjemce jsou dány do živného roztoku, kde se množí a vytvoří „polévku“, která je nanesena na formu či kostru ve tvaru příslušného orgánu. V inkubátoru pak vyroste nový orgán – třeba močovému měchýři to prý trvá okolo šesti týdnů. Institut takto pěstuje arterie, srdeční chlopně, ale třeba i prsty.

Při nedávných pokusech byl takto vypěstován i zvířecí penis. A aktuální výzkum je zaměřen třeba na technologii podobnou digitálnímu tisku, jejímž výsledkem by ovšem neměly být fotografie, ale kopie lidské kůže.

Výhody uměle vypěstovaných orgánů jsou zřejmé: Řeší problém imunitní reakce těla na darovaný orgán i trable s nedostatkem dárců. Nicméně i z výčtu pěstovaných orgánů je zřejmé, že zatím jde pouze o ty „jednodušší“. Výše zmiňované orgány nebo jejich části již byly operovány prvním pacientům v USA a podle mluvčí institutu by se během deseti let měla stát tato metoda léčby běžně používanou.

Dorůstání ztracených částí těla

I když nejde o horkou novinku, za připomenutí určitě stojí i téměř čtyři roky stará přednáška Alana Russela, profesora chirurgie a zakládajícího ředitele McGowan Institute for Regenerative Medicine, o možnosti léčení tkání prostřednictvím vlastních regeneračních procesů lidského těla. „Pokud lidský zárodek přijde o končetinu v prvním trimestru těhotenství, nechá si ji znovu narůst,“ upozornil tehdy Russel. Podle jeho názoru se jen musíme naučit řeč těla a zjistit, jak zapnout procesy, které byly schopny zásadních oprav těla ještě v době, kdy jsme byli v mateřském lůně.

Naše DNA má podle Russela schopnost realizovat obnovovací mechanismy, ale jak stárneme, naše tělo je již nedokáže využít. Že nemluví do větru, potvrdily i konkrétními příklady. Ukázal mimo jiné i ruku 78 letého muže, který přišel o špičku prstu – a díky správným chemickým signálům v průběhu léčby mu prst dorostl. Stejně pozoruhodné byly i výsledky při léčbě srdce za využití kmenových buněk.

Pohled do budoucna

Arthur C. Clarke, slavný spisovatel sci-fi, mimo jiné řekl: Když významný vědec prohlásí, že je něco možné, má takřka jistě pravdu. Pokud řekne, že je něco nemožné, pak se velmi pravděpodobně mýlí. Jakákoli dostatečně pokročilá technologie je nerozpoznatelná od magie.

Ať už se Ray Kurzweil, Aubrey de Grey i další ve svých teoriích mýlí, nebo mají pravdu, jen těžko lze pochybovat o tom, že jednoho dne přijde okamžik, kdy lidé získají dostatek znalostí na to, aby mohli opakovaně prodlužovat své životy. Možná, že to nebude za dvacet nebo za padesát let, takže nám, kdo žijeme dnes, extrémně zdravý životní styl sice zajistí několik let navíc, ale nikoli život věčný. Ale o dosažení konečného úspěchu ve vzdálenější budoucnosti asi nelze pochybovat.

I když sci-fi romány často líčí budoucnost v temných barvách, na základě dosavadního vývoje lze spíše očekávat, že náš svět bude stále lepším místem k životu. Většina negativ, na která si dnes stěžujeme, jsou koneckonců důsledkem naší vlastní volby. Nikdo nás přece nenutí žít ve velkých městech nebo ve stresu (abychom zmínili jen několik argumentů pesimistů).

Protože nepochybně budou existovat lidé, kteří rádi vlastní smrt odloží (a lze důvodně předpokládat, že jich bude spíše většina), jakmile se jednoho dne příslušné technologie stanou dostupnými, nic je nezastaví. Ani náboženství, ani politická rozhodnutí. Možná, že se jejich využití zpomalí, ale rozhodně ne na dlouho. Kde existuje poptávka, bude, jako vždy, i nabídka.

Co bude třeba řešit

První léta s těmito technologiemi nepochybně přinesou řadu diskuzí a zvratů. Nejdříve budou zřejmě velmi drahé a bude si je tak moci dovolit jen hrstka vyvolených. Přinese to nepokoje? Bude se protestovat, stávkovat, bojovat? Řada lidí bude nepochybně považovat prodlužování života za přirozenou součást zdravotní péče – a ta je přece zdarma... Nebo ne?

A co s sebou přinese dlouhověkost? Přestanou mizet zkušenosti starších generací, budeme si moci dovolit aktivity, pro které je náš současný život příliš krátký (například dlouhé kosmické lety), zapomeneme na heslo „po nás potopa“ a také slovo „důchod“ zmizí v propadlišti dějin. Populace na Zemi bude zřejmě regulována přísnými pravidly: Toužíte po potomkovi? Pak se možná budete muset zavázat, že dvacet let po jeho narození dobrovolně opustíte tento svět.

Zní to jako fantazie? Dnes možná ano. Ale jednou nepochybně přijde generace, která jako poslední zemře v důsledku stárnutí. Podle optimistů se tato generace už narodila.

Toto je 6. díl seriálu o možnostech prodlužování života. Další díly vycházejí postupně.

Autorem textu je Petr Mandík, autor knihy Příště se zmrazit nenechám, která vyšla v roce 2007 v nakladatelství Triton a nyní je i zdarma k přečtení zde.


(30. 8. 2010 | redakce2)


Předcházející článek: <<< Zpomalení stárnutí je prý daleko složitější <<<
Následující článek: >>> Jaké je vaše biologické stáří? >>>

Tento článek je součástí speciálu:

Lidská nesmrtelnost se může stát skutečností


Seriál o možnostech prodlužování života

Žít věčně patřilo k lidským přáním již před mnoha staletími. Na dvorech panovníků alchymisté míchali elixíry mládí, dnes nám nejrůznější výrobci nabízejí z televizních obrazovek desítky léků, které dodají ty správné živiny našim kloubům, srdci, mozku... V příslibu když už ne života věčného, tak alespoň života delšího a kvalitnějšího. Je ale reálné, aby se lidé jednoho dne skutečně stali nesmrtelnými? Optimisté tvrdí, že ano a že to vůbec nemusí trvat dlouho.


Facebook Twitter
Komentáře, názory a rady

Zatím sem nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první...

>>> Číst a vkládat komentáře <<<




Anketa


©2009-2019 Slasti.cz, ISSN 1804-0640
Provozovatel: Bispiral, s.r.o., kontakt: slasti(at)slasti.cz | Inzerce: Best Online Media, s.r.o., zuzana@online-media.cz
O vydavateli | Pravidla webu Slasti.cz a ochrana soukromí