Zpomalení stárnutí je prý daleko složitější



Jak již bylo zmíněno v dřívějších dílech tohoto seriálu, na procesy stárnutí – a na možnost jejich zpomalení nebo dokonce zvrácení – existuje řada pohledů. De Greyův optimistický pohled má řadu kritiků. Ti upozorňují, že jeho výčet problémů představuje příliš velké zjednodušení. Proces stárnutí je podle nich daleko složitější a ve hře je řada neznámých.

Seriál o možnostech prodlužování života - díl 5.
Seriál o možnostech prodlužování života - díl 5.
Nabízená řešení podle nich rozhodně nevzniknou za pár let, ale spíše během řady desetiletí - a teprve potom se ukáže, nakolik vlastně vůbec povedou k cíli.

De Greyovi také vytýkají, že se zaměřuje na líbivé cíle. Spíše než cílený výzkum v uvedených oblastech navrhují, aby byly finance investovány do mravenčí práce v základním výzkumu, při němž se snad postupně objasní skutečná podstata věci, a současně budou hledány postupy, které by umožnily proces stárnutí omezit.

Jak dopadl spor de Greye s Jasonem Pontinem

Spor de Greye s Jasonem Pontinem jsme již zmiňovali dříve, ale stojí za to uvést i některé závěry zástupců komise, která hodnotila kritické příspěvky. Hlavní problémy za porotu zformuloval Nathan Myhrvold, spoluzakladatel Intellectual Ventures a bývalý CTO (šéf pro technologie) Microsoftu. Vědecký proces podle něj vyžaduje důkazy získané nezávislými experimenty nebo pozorováními. De Grey a SENS nabízejí sadu hypotéz, které ale většinou nepodstoupily seriozní vědecké zkoumání a tudíž se nedostaly na úroveň, kdy by mohly být potvrzeny nebo vyvráceny.

Podle Myhrvoldových slov sice leckdo považuje uvedené teorie za pseudovědecké nebo nevědecké, ale i jejich oponenti jsou nedůslední – a jejich kritika je rovněž založena na nepodložených tvrzeních. SENS podle něj předkládá i tvrzení, kterými se paralelně zabývá standardní výzkum – a vytknout mu u nich tak lze jen skutečnost, že je prezentuje jako senzaci.

A jeho závěr? Pohled de Greye a SENS je hodně spekulativní. Mnohá tvrzení nebyla prokázána a ani nemohou být prokázána na současné úrovni technologie a vědeckého poznání.

Je ovšem nutno dodat, že nejde jen o věcné otázky. Kritika se z vědeckých kruhů ozývá i kvůli filozofickému pohledu na věc. Například Sherwin Nuland, profesor chirurgie na univerzitě v Yale, ve svém článku z února 2005 v Technology Review sice oceňuje de Greyovu práci, ale současně upozorňuje, že výrazné prodloužení života, které de Grey navrhuje, v nás nakonec může podkopat to, co považujeme za součást lidskosti.

Toto je 5. díl seriálu o možnostech prodlužování života. Další díly vycházejí postupně.

Autorem textu je Petr Mandík, autor knihy Příště se zmrazit nenechám, která vyšla v roce 2007 v nakladatelství Triton a nyní je i zdarma k přečtení zde.


(9. 8. 2010 | redakce2)


Předcházející článek: <<< Proč stárneme: Odpady v našem těle <<<
Následující článek: >>> Pokrok při prodlužování života je viditelný >>>

Tento článek je součástí speciálu:

Lidská nesmrtelnost se může stát skutečností


Seriál o možnostech prodlužování života

Žít věčně patřilo k lidským přáním již před mnoha staletími. Na dvorech panovníků alchymisté míchali elixíry mládí, dnes nám nejrůznější výrobci nabízejí z televizních obrazovek desítky léků, které dodají ty správné živiny našim kloubům, srdci, mozku... V příslibu když už ne života věčného, tak alespoň života delšího a kvalitnějšího. Je ale reálné, aby se lidé jednoho dne skutečně stali nesmrtelnými? Optimisté tvrdí, že ano a že to vůbec nemusí trvat dlouho.


Facebook Twitter
Komentáře, názory a rady

Zatím sem nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první...

>>> Číst a vkládat komentáře <<<




Anketa


©2009-2019 Slasti.cz, ISSN 1804-0640
Provozovatel: Bispiral, s.r.o., kontakt: slasti(at)slasti.cz | Inzerce: Best Online Media, s.r.o., zuzana@online-media.cz
O vydavateli | Pravidla webu Slasti.cz a ochrana soukromí