Ty nejkrásnější zážitky z cest většinou nezachycují žádné fotografie. Patří k nim radost z nečekaně objevených krásných zákoutí, sendvič od pouliční prodejkyně spořádaný večer u památky, od níž už odešly hordy turistů i cesta místním autobusem či vlakem, kterými nejedete společně s dalšími turisty, ale s místními lidmi, pro které jste stejně zajímaví, jako oni pro vás. Vítejte ve světě nezávislého cestování očima Poserova průvodce...
V uplynulých měsících vycházel v jednom z blogů na Slasti.cz seriál článků 
Sklizeň čajových lístků v horách na Srí Lancepod názvem Poserův průvodce cestováním. Jeho autor, Petr Mandík (mimo jiné také autor sci-fi novely Příště se zmrazit nenechám, která je zdarma k přečtení zde), tu nabízí nejen svoje postřehy z cest, ale také tipy a rady pro všechny, kdo sice zatím sami nejezdí, ale třeba už o tom uvažují. A tento seriál článků jsme se nyní rozhodli publikovat zde ve formě speciálu - se všemi příspěvky pěkně pohromadě.
Zamiřte tedy s námi do Thajska, do Indie, do Chile, do Peru, do Vietnamu nebo na Srí Lanku i do dalších zemí - tentokrát ale nikoli po stopách památek, ale spíše za zážitky na cestách.
Možná, že na to budete mít úplně jiný názor, ale já sám za sebe říkám, že jsem dlouho považoval za normální jezdit po světě s cestovními kancelářemi. Až jednou se to změnilo. Když jsem vyzkoušel, jaké to je, když cestujete na vlastní pěst. Jestli o tom také občas přemýšlíte, ale zatím jste se neodhodlali, pak tohle píšu právě pro vás.
Cestování bez organizovaného zájezdu má ohromnou spoustu výhod. Koneckonců jinak by přece nebyl důvod tak jezdit :-). A zvláštní je, že většinou o nich vědí i ti, kdo tento způsob cestování zatím nevolí.
Na cesty se každý připravujeme jinak. Potkal jsem už pár lidí, kteří se v pondělí dozvěděli, že se dá na úterý koupit levná letenka na druhý konec světa, a tak se nějak sbalili a vyrazili. A znám lidi, kteří se chystají dlouhé měsíce.
Určitě je super, když umíte jazyk země, do které jedete. Ale asi to bude spíše výjimečný případ. Nevím jak vy, ale my prostě máme v biflování jazyků své limity. (Řeč tu ale tentokrát bude nejen o jazycích, ale třeba také o tom, co si zabalit na cestu :).
Aneb: Jak si neudělat z cestování peklo tím, že pojedete s někým, s kým si vzájemně nesednete. Řeč bude ale také o nákupu co nejlevnějších letenek, trochu o vízech a trochu o penězích.
Čas od času narazím – na cestách nebo i doma v Česku – na někoho, kdo zná ten jediný správný způsob cestování. Ví, jaký je správný postup, a ti, kdo ho nevyznávají, jsou ostudou cestovatelů, babraly a hlupáky.
Zdárně jste se spakovali (se seznamem nebo bez něj), prošli letištními procedurami, nasedli do letadla... A co teď? Teď už vás (snad) čekají jen samé úžasné věci. A jetlag, samozřejmě.
Tak jste konečně tady. Na letišti vás ovanul vlhký tropický vzduch (nebo jiný, to podle cíle vaší cesty) a vás čekají nejkritičtější okamžiky: První minuty na neznámém místě. Nevíte, jestli dnes budete mít kde spát, nevíte, co budete jíst, a každý, na koho se podíváte, vás nepochybně bude chtít ošidit (nebo vám to tak možná bude aspoň připadat).
Existuje spousta skvělých pravidel, co v exotických zemích jíst a pít – a čeho se naopak jisto-jistě vyvarovat. Určitě je chytré se těmi pravidly řídit. Ale pokud si myslíte, že vás to spasí od střevních obtíží, tak to jste opravdu na omylu. (Řeč bude ale nejen o jídle :).
Už dříve jsem se zmiňoval, že s sebou na cesty zpravidla vozíme hotovost – v amerických dolarech. Podle doporučení průvodce (týkajícího se výhodnosti směnáren na letišti) si větší či menší část vyměníme hned na letišti po přistání. A teď už jen zbývá je někam ukrýt...
Když už byla minule řeč o penězích, nemůžu se tentokrát vyhnout ani tolik oblíbenému a diskutovanému tématu smlouvání. Jak jsem při svých cestách pochytil, existují v zásadě dva druhy lidí: Ti, kteří se smlouváním báječně baví, a ti, kteří ho z duše nenávidí. Pak samozřejmě existují lidé „někde mezi“ a - to je důležité poznamenat - každý z nás se občas asi přehoupne do nálady, kdy se mu smlouvat nechce a naopak.
Poslední díl povídání o tom, jak cestovat bez cestovek, už bude jen hodně stručný. Skoro by se mi chtělo napsat jen: Tak tohle bylo zhruba všechno to nejdůležitější, co můžete potřebovat na svých cestách. Ale přece jen si neodpustím ještě pár poznámek.
Na světě jsou tisíce míst s tou nejoriginálnější mysteriózní atmosférou i neopakovatelně pitoreskních čtvrtí; tisíce míst, která rozhodně nesmíte minout, protože jsou největší, nejstarší, nejsevernější nebo prostě jen úžasně modrá, nemluvě už o stavbách vybudovaných těmi nejlepšími či nejzajímavějšími architekty. Tedy – alespoň podle průvodců. A jak je to doopravdy?
Linkuj
Vybrali.sme
Facebook
Twitter
Jaggni to!
Digg It!
Stumble it!