Lidská nesmrtelnost je možná na dosah ruky

Stačí, když se udržíte při životě ještě nějakých patnáct nebo dvacet let, a čeká vás život věčný. Pokud tedy budete mít dostatek peněz a splní-li se předpoklady zastánců teorie, že technologický pokrok již v brzké době přinese zcela nové metody prodlužování života.

I když touha po lidské nesmrtelnosti rozhodně není nová, v mysli většiny z nás je zřejmě zařazena do přihrádky s velkým nápisem „nesplnitelné fantazie“. Vždyť i alchymisté, kteří se ve středověku pokoušeli vytvořit elixír života, jenž měl vyléčit všechny nemoci a umožnit nekonečné prodlužování života, jsou dnes považováni jen za prohnané podvodníky, případně za vhodný námět komediálních scének. Lze tedy ty, kdo v zásadní prodlužování života věří a investují do souvisejících výzkumů svůj čas i nemalé množství peněz, brát vážně? Nebo jde o novodobé alchymisty?

Úspěchy ve výzkumu lidského genomu, v oblasti využití kmenových buněk – například pro „pěstování“ náhradních orgánů - i ve stimulaci samouzdravovacích procesů v organismu nahrávají spíše optimističtějšímu pohledu na věc. Komplikovanost lidského těla i samotného procesu stárnutí zase naopak přihrává argumenty pesimistům.

Jedním z optimistů - zastánců myšlenky významného prodlužování života již
Seriál o možnostech prodlužování života - díl 1. během našeho života - je známý vynálezce a futurolog Raymond Kurzweil. Pokud zrovna nesledujete jeho aktivity v oblasti počítačových technologií, možná vám budete jeho jméno povědomé díky hudbě – klávesové nástroje značky Kurzweil, které při svých vystoupeních používala řada známých umělců, vyráběla právě jeho společnost Kurzweil Music Systems.

Kurzweil věří, že rychlost technologického pokroku vyústí v rychlé nalezení cesty, jak proces stárnutí nejdříve zastavit a posléze i zvrátit. Jednu z hlavních rolí v jeho úvahách hrají počítače, které již nyní významně urychlují řadu výzkumů – například v oblasti lidského genomu. Kurzweil připomíná, že vývoj v oblasti informačních technologií probíhá nikoli lineárně, ale exponenciálně (obecně známý je takzvaný Mooreův zákon, podle kterého se složitost integrovaných obvodů každý rok zdvojnásobí, a to při zachování stejné ceny) – a podobně rychlý vývoj lze prý očekávat i v dalších oblastech. Sám se proto snaží žít tak, aby měl šanci se příchodu revolučních technologií dožít.

Po mostech k nesmrtelnosti

Svou strategii Kurzweil označuje jako "Bridge to a Bridge to a Bridge" (tedy most k mostu k mostu). Prvním mostem je jeho životní styl (cvičení, střídmé stravování nebo příjem pečlivě vyvážené sestavy potravinových doplňků), který mu má umožnit dostat se k dalším mostům do budoucnosti, tedy k prodloužení života díky aplikaci výsledků výzkumů v oblasti biotechnologií a nanotechnologií. Kurzweil přitom věří, že již v nebližších deseti až dvaceti letech dojde ve vývoji výše zmiňovaných technologií k zásadnímu průlomu – označovanému jako singularita. Její součástí má být i vznik umělé inteligence, která zvládne řešit naše dnešní problémy daleko rychleji než my sami.

K nejhlasitějším propagátorům výzkumů v oblasti významného prodlužování života patří také Aubrey de Grey, CSO (Chief Science Officer, vědecký šéf) nadace SENS věnující se projektům na zastavení stárnutí. De Grey zdůrazňuje, že k exponenciálnímu vývoji dochází nejen v informatice, ale i v oblasti medicínských technologií. Podle jeho názoru se budou vyvíjet tak rychle, že postupně dosáhneme zvyšování délky průměrného života o více než jeden rok ročně. De Grey přitom tvrdí, že náklady SENS na zvrácení procesu stárnutí by nemusely činit více než 2,6 miliardy dolarů a tento proces může být zvládnut během cca 20 let. Problémem jsou ovšem peníze – jen málo investorů chce riskovat v projektech s tak dlouhou návratností.

Otázkám prodlužování lidského života se věnuje řada konferencí, mimo jiné například TEDMED, (Technology, Entertainment, Design Medicine) nebo Manhattan Beach Project Longevity Summit a k dalším známým propagátorům této myšlenky patří třeba specialista na životní styl Joseph Mercola nebo David A. Kekich, zakladatel Maximum Life Foundation a autor knihy Life Extension Express. Idea technologické singularity pak stojí i za projektem Singularity University, u jejíhož zrodu stál Ray Kurzweil s Peterem Diamandisem.

Množství akcí, projektů či zúčastněných osobností samozřejmě neříká nic o důvěryhodnosti jejich myšlenek. Přesto ale nepochybně stojí za to zvážit, do jaké míry může být jejich pohled správný.

Toto je 1. díl seriálu o možnostech prodlužování života. Další díly vycházejí postupně.

Tento článek napsal Petr Mandík, který je rovněž autorem knih Polepšovna pro čarodějky, Příště se zmrazit nenechám a Můj život s mimozemšťankou. Nenechte si je ujít!