O nás     Inzerce     KontaktO slastech života již od roku 2009
Hledat
Nepřehlédněte: E-knihy zdarma ke stažení
Věda: Cesta k lidské nesmrtelnosti
Cestopisy: Thajsko, Indonésie, Tanzánie nebo Havaj
Cestování bez cestovek: Levně a nezávisle
Hlavní rubriky: Pochoutky, Cestování, Elektronika, Sport a hry, Životní styl, Umění, Diskuze, Zábava v ČR, Speciály




Pohled do historie obilí, zeleniny a oliv

Zelenina i produkty z obilí jsou každodenní součástí našeho jídelníčku, ale o jejich původu zpravidla nevíme příliš. Mnohdy se zajímáme o to, jak je upravit a co dobrého z nich připravit, ale ani jejich historie rozhodně není nezajímavá. Pojďme tedy do ní nahlédnout.

A začněme rýží, která má svůj původ v jižní Číně. Zásadním prvkem výživy se tu zřejmě stala kolem roku 1000 před naším letopočtem a ve stejné době se začala pěstovat i ve východní Indii. K výhodám rýže v porovnání s ostatními obilninami patří především vysoké hektarové výnosy. Na dálném východě byla v první fázi vývoje pěstována spíše pšenice, ječmen a proso.

Zato oves má poměrně mladou historii, ještě Římané ho považovali za plevel. Více byl pěstován ve střední a ještě více v severní Evropě, protože byl schopen dozrát i v krátkém a vlhkém létě. I žito rostlo původně jako plevel - na pšeničných polích. Později se rozšířilo zejména do centrální Evropy, kde začalo být pěstováno.

Zelenina

A jak je to se zeleninou? Tak třeba zelí je zřejmě vyšlechtěno z brukve. Poprvé bylo pěstováno Kelty, italskými Ligury a španělskými Ibery někdy kolem roku 1000 před naším letopočtem.

Špenát byl zase původně pěstován v Íránu. Do Evropy se dostal díky Arabům v době středověku.

Brambory, jak je asi poměrně dobře známo, byly prvně pěstovány na svazích peruánskýchOlivy ve Středomoří
Olivy ve Středomoří
a bolivijských And. Do Evropy se dostaly po velkých zámořských objevech a dobytí říše Inků. Dlouho však byly pokládány spíše za okrasnou rostlinu. Ve větší míře se poprvé pěstovaly v Irsku, v Evropě se více rozšířily až v 1. polovině 19. století po hladomorech v době napoleonských válek.

A pojďme k mrkvi. Ta má dějiny podobné řadě dalších plodin - pěstovali jí již Římané, v temném středověku znalost zanikla a znovu ji Evropě muselo zprostředkovat maurské Španělsko.

Česnek byl už ve starověku pěstován skoro všude, v Číně, Egyptě, Řecku i na Sicílii. Proto je velmi obtížné určit, kde má vlastně původ. Je možné, že na řadě míst začal být pěstován nezávisle na sobě. Plané rostliny, z nichž se vyvinul kultivovaný česnek, byly nalezeny pouze v Kirgizsku. Planý česnek v Evropě je zřejmě zplanělý až druhotně.

Cibule je ještě starší a univerzálnější než česnek. Pod tímto pojmem se ovšem skrývá řada velmi odlišných druhů: Např. řecká cibule není prakticky štiplavá, ale zato je nasládlá. Je tedy vůbec otázkou, nakolik se jedná o jedinou rostlinu. Planá cibule byla nalezena v Íránu.

Chřest zřejmě ostatnímu světu daroval starověký Egypt. Antičtí Řekové ho pěstovali spíše pro lékařské účely než pro užití v kuchyni, ale velmi si ho oblíbili Římané. Po pádu Říma sestoupil ze slávy, Evropané ho musili znovu získat prostřednictvím Arabů.

A ještě celer, salát, rajčata, ředkev...

Celer poprvé pěstovali zřejmě Římané, po celé Evropě se nicméně vyskytoval v plané podobě. A salát znali staří Řekové i Římané. Původně ho z planých podob vyšlechtili zřejmě Egypťané někdy ve 4. tisíciletí před naším letopočtem.

I ředkev pochází ze starého Egypta. Příděl ředkve fasovali podle písemných záznamů již dělníci stavící pyramidy. V současné době známe tři druhy řepy: cukrovou, červenou a salátovou. V antice se spíše sbíraly planě rostoucí rostliny, pěstována začala být ve středověké střední Evropě, kde tvořila podstatnou část jídelníčku chudiny.

Rajčata se k nám dostala z předkolumbovského Mexika. Zajímavostí je, že Aztékové je pěstovali na tzv. plovoucích zahradách, což byly jakési uchycené rohože, kde rostliny svými kořeny prorůstaly do vody. Plovoucí zahrady vznikly proto, že hlavní město aztécké říše, Tenochtitlan, leželo na ostrově uprostřed jezera Texcoko a byl zde velký nedostatek orné půdy.

Okurka má zřejmě původ v Indii a do Evropy se dostala po tažení Alexandra Makedonského. Starověké okurky však byly spíše podobny dnešním tykvím.

Žampiony, luštěniny

Byly známy už ve starověku a platily za lahůdku. První nápad na umělé pěstování hub se zřejmě objevil v 17. století v Paříži. Žampiony byly na počátku pěstovány ve sklenících spolu s melouny.

Luštěniny nebyly v minulosti pouhým doplňkem potravy, ale svým významem byly srovnatelné s obilninami - představovaly totiž základ jídelníčku mnoha zemí. Zajímavé je, že třeba fazole patří k jedněm z mála rostlin, které byly současně pěstovány ve starém (starověké Středomoří) i novém světě (Mexiko i Peru). Dnešní odrůdy fazolí, s nimiž se u nás setkáváme, jsou ale většinou ty americké.

Čočka byla původně pěstována jak na blízkém východě, tak i v pravěké Evropě. A hrách je vůbec jednou z prvních pěstovaných plodin. Znám byl prokazatelně už v 6. tisíciletí před naším letopočtem. Pěstován byl na blízkém východě a potom všude, kam se šířilo zemědělství - v Řecku, v Itálii i ve střední Evropě.

A ještě olivy

Olivy rostou planě ve značné části Středomoří, není ale vždy jisté, zda se nejedná o druhotné zplanění. Na jejich rozšíření mají hlavní zásluhu výpravy Řeků a Féničanů. Zajímavé je, že v Řecku sice byly olivy prokazatelně pěstovány, ale zmínky o nich prakticky zcela scházejí třeba v homérských eposech. Je možné, že v přechodné době mezi pádem mykénské civilizace a zrodem civilizace klasické bylo pěstování oliv v Řecku zapomenuto a Řekové se to museli znova naučit od Féničanů.

Zajímavostí také je, že olivy nebyly z jakéhosi důvodu vůbec pěstovány ve starověkém Egyptě a dostaly se sem až s řeckými vojáky v době tažení Alexandra Makedonského.


(5. 4. 2010 | redakce2)


Související články: Jak si užívali staří Řekové, Kde se vzalo ovoce či víno, Dějiny čaje, kakaa a čokolády Facebook Twitter
Komentáře, názory a rady

Zatím sem nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první...

>>> Číst a vkládat komentáře <<<
©2009-2024 Slasti.cz, ISSN 1804-0640
Provozovatel: Bispiral, s.r.o., kontakt: slasti(at)slasti.cz | Inzerce: Best Online Media, s.r.o., zuzana@online-media.cz
O vydavateli | Pravidla webu Slasti.cz a ochrana soukromí | pg(6376)