Z dvanácti zemí, které patří mezi českými turisty k nejoblíbenějším, mají pouze dvě – Bulharsko a Maďarsko – nižší relativní cenovou hladinu než Česká republika. Náskok Česka před Maďarskem ovšem není nijak zvlášť markantní. Koš zboží a služeb, který by českého turistu v Maďarsku stál 1000 Kč, by ho v tuzemsku vyšel jen o 20 Kč dráž. Skutečně vyšší kupní sílu ale Čech pocítí na dovolené v Bulharsku. Tam má česká tisícovka "hodnotu" téměř 1400 Kč.
Vzhledem k tomu, že ve všech ostatních sledovaných zemích jsou životní náklady vyšší než v Česku, je zřejmé, že se česká cenová hladina nachází stále výrazně pod průměrem za všechny hlavní turistické destinace. Nákup, který český turista uskuteční v zahraničí, by ho doma stál v průměru o 15 % méně.
V zemích takzvaného třetího světa je pak sice mnohdy levněji, dráže však vyjde doprava. To platí jak pro země jihovýchodní Asie, tak pro některé státy střední a jižní Ameriky.
Jediná podstatnější změna v pořadí dvanácti zemí, jejichž cenovou hladinu porovnáváme s českou, se oproti loňsku týkala oslabení pozice Slovenska. Pobyt u našich východních sousedů vyjde letos na rozdíl od loňského roku levněji než dovolená v Chorvatsku a Turecku. Slovensko s Chorvatskem si navíc vyměnily pořadí v čele žebříčku nejnavštěvovanějších zemí.
Chorvatsko se loni po roční pauze opět vrátilo na pozici českými turisty nejvyhledávanější 
Ceny dovolených budou letos pro některé destinace výrazně nižšízahraniční destinace. Zatímco počet návštěv Chorvatska se loni v porovnání s rokem 2008 zvýšil o 80 tis., delších pobytů Čechů na Slovensku naopak za stejné období ubylo o téměř 120 tisíc. Za poklesem zájmu o dovolenou na Slovensku mohl zčásti stát fakt, že Slovensko vůči Česku v loňském roce poprvé ztratilo postavení levnější země.
Zatímco vůči oběma nejhojněji navštěvovaným zemím a také vůči Turecku má ČR relativní cenovou hladinu stále nad úrovní 90 %, oproti zemím eurozóny Česko cenově zaostává přinejmenším o pětinu. Nejdražší nákupy Češi opět pořídí v Itálii a Francii, kde za českých 1000 korun dostanou letos ekvivalent ve výši pouhých 680 Kč respektive 670 Kč.
Po loňském roce, kdy cenovou hladinu ČR srazila padající koruna, si letos Češi cestující do zahraničí v průměru polepší. Jestliže tisícikoruně utracené v zahraničí před dvanácti měsíci odpovídala domácí útrata 817 Kč, letos se jedná o ekvivalent ve výši 848 Kč. Za tímto posunem stojí téměř výhradně pohyb domácí měny, která během uplynulého roku zpevnila jak vůči euru tak vůči měnám většiny sledovaných zemí stojících mimo eurozónu. Vliv zpevňující koruny se ukázal být silnější než vliv meziročních cenových pohybů, který naopak relativní cenovou hladinu v Česku v průměru mírně snížil.
Problémem ovšem mohou být země mimo Evropu, neboť proti koruně nyní výrazně posiluje dolar. To ale bude problémem zřejmě právě v oněch zmiňovaných exotičtějších destinacích.
Hned v celé desítce ze zkoumaných čtrnácti zemí si čeští turisté za 1000 korun pořídí letos větší nákup než loni. Úplně nejvíce si polepší při nakupování na Slovensku. Zde se stejně jako v ostatních zemích eurozóny negativně promítlo do srovnání relativních cenových hladin s Českem oslabení eura vůči koruně. Slovensko však bylo navíc jedinou ze sledovaných zemí, jehož inflace nepřevýšila úroveň české inflace.
Letošní zvýšení kupní síly české koruny vůči Slovensku o více než 7 procent nicméně kompenzovalo její loňský propad jen z cca poloviny. Po Slovensku následuje pětice zemí eurozóny a Bulharsko, jehož měna je k euru svázána pevným kurzem. V těchto zemích si letos Češi meziročně přilepší v rozmezí pěti až sedmi procent. Ještě menší přídavek dostane turista platící českou měnou v Tunisku, Řecku a Chorvatsku. V případě poslední jmenované země jde pouze o cca tříprocentní přilepšení, neboť chorvatská měna stejně jako koruna vůči euru meziročně zpevnila, i když o něco méně.
Zatímco na dovolené ve Velké Británii si čeští turisté letos sáhnou téměř stejně hluboko do kapsy jako loni, ve zbývajících třech zemích – Egyptě, Turecku a Maďarsku – si budou muset podstatněji připlatit. V Egyptě je tomu tak hlavně kvůli vysoké inflaci, v Turecku a Maďarsku se k vyššímu růstu cen přidalo i značné posílení tamních měn.
V případě Egypta dosahuje meziroční ztráta pro českého turistu výše pěti procent, u Turecka devíti procent. Největší „újmu“ v porovnání s loňskem však pocítí Čech při pobytu v Maďarsku. Zatímco loni zde za českou tisícovku nakoupil zboží či služby v hodnotě 1141 Kč, letos budou mít hodnotu jen 1020 Kč, tj. o téměř 11 procent nižší.
Jakkoliv poskytují výše uvedená srovnání užitečnou informaci, je třeba mít na paměti také některá jejich omezení. Za prvé, cenové hladiny jsou mezi zeměmi porovnávány podle různých spotřebních košů. Zatímco pro země EU se používá jednotná metodika tvorby spotřebních košů, totéž nelze říct o zemích jako Tunisko a Egypt. Za druhé, průměrné ceny v jednotlivých zemích se mohou výrazně odlišovat od cenových úrovní v konkrétních regionech. V oblíbených turistických oblastech – centrech velkých měst nebo přímořských letoviscích – je nutné zpravidla počítat s tím, že česká tisícikoruna zde bude mít nižší kupní sílu než se pro danou zemi v průměru uvádí.
A za třetí, zkreslení může vzniknout tím, že struktura výdajů turisty se liší od typických výdajů domácností, z nichž je počítána inflace. V turistických výdajích dominují služby, pro něž jsou cenové rozdíly mezi zeměmi podstatné, zatímco zboží jako pračku nebo televizor si z dovolené v zahraničí přiváží málokdo. Tento fakt zřejmě podhodnocuje rozdíly mezi zeměmi, takže drahé země jsou z pohledu turisty ve skutečnosti ještě dražší a levné naopak levnější.
(Text vychází z materiálu Unicredit Bank Czech Republic citujícího mimo vlastních údajů i zdroje OECD, Eurostat a ČNB. Většina údajů byla aktualizována v březen 2010.)
