Kolují mnohé mýty o tom, jaké zátky v lahvích vína ušlechtilému moku prospívají a které škodí. Jak to tedy je? K překvapení mnohých se třeba ukazuje, že i víno se šroubovacím či umělohmotným uzávěrem nemusí patřit mezi nejlevnější sortiment, a to prostě proto, že ani tyto uzávěry nejsou pro víno nijak degradující. Pojďme se tedy na celou problematiku podívat podrobněji.
„Pokud si víno chcete uchovat a prodloužit dobu zrání, zvolte tradiční korek. Jestliže však víno slouží k okamžitému či blízkému použití, můžete vybrat lahve s umělohmotným uzávěrem,“ radí Filip Jantač z Global Wines. Například ve Velké Británii či v Irsku nenaleznete skoro v žádném obchodě korkový uzávěr. Jde tedy pouze o módní trend, nebo za uzávěrem vína stojí víc?
Dobré víno vyžaduje i dobré skladování.Korek je léty prověřený a nejvíce používaný uzávěr v celosvětové vinařské praxi. Většinou se jedná o dubovou kůru z oblasti Středozemního moře. Je to výhradně přírodní materiál, který se po sloupnutí ze stromu několik let suší a poté i vaří v horké vodě.
Nejlepší uzávěry pocházejí z nejméně 7 let starého korku a jsou dlouhé minimálně 45 mm. Jejich trvanlivost se může vyšplhat až na 25 let. Korek se hojně využívá proto, že obsahuje miniaturní póry, které umožňují vínu vykonávat proces zrání. Existuje však i korek drcený, který se svými vlastnosti a propustností výrazně podobá korku umělohmotnému. Víno s korkovým uzávěrem se doporučuje skladovat ve vodorovné poloze nebo šikmě s hrdlem mírně vzhůru.
Protože je korek přírodní materiál, může být v některých případech napaden plísněmi, které mohou způsobit v konečném důsledku zkažení celého vína. Poznáte to jednoduše podle chuti. Pokud víno zapáchá zatuchlinou nebo má takzvaně „nijakou“ chuť, jedná se v zřejmém případě o bakteriální nákazu.
Zastánci nových technologií ve vinařství tvrdí, že tradiční korek je méně vhodný při zrání kvalitních vín. Díky vadě korku se může až 5 % vín znehodnotit a získat horší vlastnosti než při použití moderní technologie uzávěru. „Šroubovací uzávěr se používá hlavně u vín bílých, růžových či lehkých červených. Díky němu se zachová čerstvost a typické původní aroma, je ovšem potřeba speciálních láhví. Téměř každý zažil situaci, kdy se víno korkem poškodí či dokonce znehodnotí. Toto se přihodí skoro každému dvacátému vyrobenému vínu. Proto je šroubovací uzávěr určitou sázkou na jistotu,“ říká Filip Jantač.
Plastové uzávěry se vyrábějí z polyetylenu. Jejich velkou výhodou je, že díky svému složení zachovávají svěžest a ovocnou chuť mladých vín. Nevýhodou je to, že se vína doporučují spotřebovat do dvou let od jejich výroby, protože poté prý může dojít ke ztrátě jejich kvality. Celkově lze pak říci, že umělohmotné zátky a šroubovací uzávěry mívají většinou levnější vína.
Skleněné zátky nejsou příliš rozšířené, skládají se ze skla a z umělohmotného těsnícího kroužku. Používají se velice málo a zátkami tohoto typu disponují pouze některá vybraná vinařství. Výhodou je vkusný a elegantní uzávěr a výborná těsnost a nepropustnost. Vína s tímto řešením se velice snadno otevírají a opětovně konzumují. I pro tento typ novodobého uzávěru se musí použít speciální typ lahví. Sklo také neventiluje ven a drží víno takzvaně „pod pokličkou“ napevno.
Jaký uzávěr je tedy nejlepší? „Při umělohmotném či šroubovacím uzavírání vína se může lépe kontrolovat proces zrání v archivu, kdy si můžeme být jisti konzistencí daného ročníku vína, při výrazném snížení rizika zkažení korkovou zátkou. Na druhou stranu se ztrácí kouzlo z tradičního ceremoniálu zvuku odšpuntování korku z hrdla vínové láhve. Jde spíše o střet moderního a tradičního názoru a je na každém z nás, co kdo z nás upřednostní a jaké bude mít od vína požadavky,“ uzavírá Filip Jantač.
