Ne, to opravdu není vtip. American Cryonics Society nabízí na svém webu dokument i s fotografiemi procesu mražení lidí a s detailními podrobnostmi. A vracím se i k některým událostem ohledně IceLiftu v roce 2007.
Pokud vás na stránky American Cryonics Society (ACS) nenalákal můj minulý článek, pak tento by měl. Přímo v tomto dokumentu (pozor, PDF) najdete podrobné informace o tom, jak se nechat zmrazit. A fotografie z celého procesu. Jestli jste tedy až dosud nevěřili, tak tady jsou pádné důvody.
Všimněte si na straně 3 přípravy cryovybavení v okamžiku, kdy se blíží zmražení klienta a operace, při níž je krev v těle nahrazována speciální látkou, která má umožnit bezpečné zmražení. O stránku dál už jsou fotografie z procesu mražení.
Dokument ale také otevřeně přiznává, že úspěšné rozmražení není zaručeno (byť dokument nepochází z letošního roku). I proto je zvláštní s jakou jistotou rozmražení nabízí evropská firma IceLift. Škoda, že ta zatím žádný podobný dokument nenabízí.
A ještě jedna poznámka k IceLiftu - jak jsem o ní psal na konci roku 2007: Předpokládejme, že to firma IceLift s mražením myslí opravdu vážně. Pokud by tomu tak bylo, chystala by se mrazit nejvýš 351 lidí. Jak to?
Na stránce klientské sekce je zřejmě možné se přihlásit (tedy, pokud znáte číslo smlouvy a heslo) a získat nějaké informace. Číslo smlouvy má být podle stránky jen tříznakové - tak jsem si s tím chvíli hrál. Při číslech menších než 099 stránka hlásí špatné číslo smlouvy, od stovky se ale chytá. Až do 450. Takže to máme 351 čísel smluv. Pokud by tedy teoreticky připadal na jednu smlouvu jeden člověk...
Přiznám se, že jsem všechna čísla nezkoušel, ale pochybuji, že by někde byla nějaká další náhodně roztroušená volná čísla. Každopádně 001, 50, 99, 500 a 750 nefungují. To kdybyste to chtěli taky vyzkoušet :-).
A zde jsou poznatky z dalšího článku, který přináší zajímavé informace o postupu ve výzkumu hibernace.
Přede dvěma lety (psáno v roce 2007) anesteziolog Patrick Kochanek v Safar Center pro výzkum resuscitace na University of Pittsburgh demonstroval možnosti vzkříšení hibernovaných psů. Psi, na kterých ukázku provedl, byli 3 hodiny klinicky mrtví - nebilo jim srdce, nedýchali a jejich mozek vykazoval nulovou aktivitu. Psi přitom byli podchlazení a v žilách měli chladný roztok soli, glukózy a rozptýlený kyslík. Jakmile byli psi ohřáti a dostali krevní transfuzi, obživli. Někteří z nich však vykazovali drobná poškození mozku.
Nedávno pak podobný pokus zopakoval na Yorkshirských prasatech Hasan Alam z Massachusetts General Hospital. Navíc však prasatům způsobil závažná zranění, jaká by lidé mohli utrpět třeba při autohavárii. Pak je hibernoval a po několika hodinách znovu probral. Bez hibernace by byla prasata kvůli svým zraněním již mrtvá, takto ale - byť s těžkými zraněními - žila (a mohla by se tak, teoreticky, dožít pozdější operace).
Molekulární biolog, Mark Roth, na to jde zase z jiné strany. Ve svých pokusech se snaží zvířata uvést do stavu hibernace tím, že jim výrazně sníží dodávky kyslíku. To by samozřejmě samo o sobě nestačilo, takže tento základní postup doplňuje dalšími. Velkou roli v jeho pokusech hrají velmi, velmi jedovaté látky. Rothovy pokusy prý byly zatím úspěšné na červech a myších, založil však společnost Ikaria, která se má zabývat výzkumy uvedených postupů na lidech.
I podle článku je přirozeným dalším krokem pokus na lidech. Je třeba vyzkoušet různé postupy, různé roztoky do žil nebo koncentrací kyslíku v dýchaném vzduchu a obecně reakce lidského těla.
V budoucnu by podle článku měla hibernace pomáhat především těžce zraněným. Jestli je schopná zajistit posun v čase do 50 let vzdálené budoucnosti, autor nespekuluje. Takže nezbývá, než čekat na nějaké další informace...
