Vliv počasí na lidský organismus je nezpochybnitelný. U dospělých jedinců může nadměrná zátěž způsobená horkem nebo zimou vést k řadě vážných zdravotních komplikací, mezi nimiž jmenujme například infarkt myokardu nebo mozkovou mrtvici; problémy pak způsobují i jevy s počasím související – například dehydratace při špatném pitném režimu v horku, omrzliny na nechráněných místech v zimě a podobně. Jak je to ale s vlivem počasí na naši náladu?
Ačkoli se řada lidí domnívá, že krásné počasí – se sluncem a jasně modrým nebem – výrazně zlepšuje náladu, zatímco špatné počasí – se zamračenou oblohou nebo s deštěm – náladu zhoršuje, existují i průzkumy, které tuto myšlenku zpochybňují.
Protože počasí může výrazně ovlivňovat naši náladu, mnozí lidé plánují řadu aktivit podle dlouhodobých předpovědí počasí. Jedna z nich je k dispozici na webu Dlouhodoba.cz. V roce 2008 například Jaap Denissen z Humoboldtovy univerzity publikoval výsledky výzkumu, který tvrdí, že vliv počasí na náladu je minimální.
V rámci uvedené studie bylo přes internet osloveno 1233 lidí z Německa, kteří od června 2005 do února 2007 vyplňovali denně dotazníky týkající se jejich kladných i záporných emocí. Výsledky pak byly porovnávány s údaji o počasí v daných dnech – s teplotou, silou větru a s počtem hodin, kdy svítilo slunce. Závěr byl překvapující: Více slunečního svitu, méně větru a vyšší teploty nedělaly lidi šťastnějšími.
Přesto však byl zaznamenán jistý efekt, a to negativní. Méně slunečního svitu například znamenalo vyšší únavu. Podobně třeba déšť nebo chladno zhoršovaly náladu, ale tyto změny prý nebyly nijak zvlášť výrazné. K podobným závěrům přitom dospěly už i některé dřívější studie prováděné na dalších místech světa, například v USA.
Problémem podobných studí je podle některých odborníků a komentátorů fakt, že berou v úvahu pouze omezený počet faktorů. Zpravidla například neměří, jak dlouho se jednotliví účastníci průzkumu zdržují venku – a to může výsledky výrazně zkreslit, obzvláště víme-li, že dle statistik trávíme až 93 % svého času uvnitř budov. Jakmile jeden z průzkumů (vedený v roce 2005 Matthewem Kellerem) vzal tuto skutečnost v úvahu, ukázalo se, že počasí naši náladu může ovlivnit velmi výrazně.
Velmi při tom záleží na ročním období a právě na tom, kolik času trávíme venku. Potvrdilo se, že jak zimní cesta za teplem, tak i příjemné jarní počasí zlepšují nejen náladu, ale i práci mozku, především pak paměť a kreativitu. Doporučení z toho plynoucí jsou jasná: Vyjděte každý den ven z budovy aspoň na 30 minut, je-li teplo a slunečno, budete se cítit lépe. Pokud za pěkného počasí naopak trávíte čas zavření v budově, bude to mít zpravidla na vaši náladu negativní efekt.
Dalším mnohdy zanedbávaným faktorem je zvýšená citlivost jednotlivců. Například lidé trpící poruchou SAD (Seasonal Affective Disorder) se mnohdy dostávají na podzim a v zimě do depresí, ze kterých se dostávají až v průběhu jara a léta. Úroveň této poruchy přitom může být u různých jedinců různá.
Jak vyplývá z výše uvedených poznatků, učinit si jednotný závěr platný pro každého nelze. Každý jedinec je na počasí jinak citlivý, vliv počasí se navíc mění podle našeho životního stylu a ročního období. Je však naprosto zřejmé, že bychom tento vliv neměli podceňovat – každý by ho měl naopak na sobě otestovat a pak se chovat tak, aby se pokud možno cítil co nejlépe.
