Jestli u nějakého dezertu platí, že v jednoduchosti je krása – a v tomto případě nejen krása, ale i skutečně delikátní nezaměnitelná chuť – pak je to Créme Brûlée (krém brilé). Jasně žlutý krém ochucený vanilkou, přikrytý tenkou vrstvou zkaramelizovaného cukru a dozdobený dle místních zvyklostí – malinami, borůvkami nebo třeba jen lístkem máty – patří k tomu nejlepšímu, co mezi dezerty můžete ochutnat.
Kořeny Créme Brûlée sahají do Francie – nejméně do roku 1691, kdy se recept na jeho přípravu objevil v kuchařce Francoise Massialota. Nutno ovšem říci, že novější verze jeho kuchařky vydaná v osmnáctém století již tento krém označuje jako crème anglaise (anglický krém). V samotné Anglii se přitom tento dezert dříve označoval jako Trinity Cream a jeho příprava je spjata s Trinity Colledge v Cambridge. Ve Španělsku pak zase existuje varianta nazvaná crema catalana, která se od Créme Brûlée tak, jak ho známe, liší volbou příchutí; přidává se do něj totiž citronová nebo pomerančová kůra a skořice.
S Créme Brûlée se dnes potkáte i v řadě lepších českých restaurací. 
Creme Brulee s krustou z karamelizovaného cukruCo vás ale může překvapit, je rozdílné psaní názvu této pochoutky i různá výslovnost. Běžně narazíte na označení krém brilé, ale také na creme brulle (s výslovností krém brijé) případně créme brullee. Způsobem přípravy se ale naštěstí restaurace příliš neliší a hlavní rozdíly tak spočívají především v tom, jak je docíleno vanilkové příchuti (vanilkovým aroma, vanilkovým extraktem nebo čerstvou vanilkou) a jak je docíleno cukrové krusty na povrchu krému (existují na ní speciální pistole, ale někde na ní třeba tak trochu rezignují a nabídnou vám místo ní flambovaný cukrový posyp).
Recept na přípravu Créme Brûlée není nijak složitý, přesto je příprava časově poměrně náročná. Pokud se pro přípravu této pochoutky rozhodnete, budete potřebovat: 4 žloutky, 60 gramů cukru krupice, 0,5 litru smetany (33%) a 2,5 mililitru vanilkového extraktu nebo vyškrabaná zrníčka z půlky vanilkového lusku běžné velikosti. Pro přípravu cukrové krusty na povrchu se hodí třtinový cukr, lze ale použít i cukr krupice.
A jak na vlastní přípravu. Do žloutků nasypeme cukr krupici a dobře promísíme. Spolu smícháme i smetanu a vanilkový extrakt – a ohříváme až téměř k varu. Pak necháme asi půlhodinu stát, poté zamícháme do žloutkové směsi.
Nyní směs nalijeme do mističek (doporučujeme spíše menší a nepříliš silnou vrstvu, jeden až dva centimetry budou optimální; na povrchu krému by neměly být žádné bubliny) a vložíme na tkaninou (ručníkem, utěrkou) vyložený plech s vyššími okraji (použít lze i nějakou nádobu na pečení). Do plechu nalijeme horkou vodu tak, aby sahala lehce pod okraj mističek. A dáme na přibližně půlhodinu do trouby vyhřáté na asi 170 až 180 stupňů Celsia.
Hotový krém necháme vychladnout a poté ještě zchladíme v chladničce. Posledním krokem je příprava cukrové krusty. Na tu můžete použít speciální pistoli, pro domácí přípravu se doporučuje i krátká karamelizace krému posypaného slabou vrstvou třtinového cukru pod rozpáleným grilem. Zajímavé chuti a efektu ovšem můžete docílit i bez krusty – posypáním cukrem a politím trochou kvalitního alkoholu, který zapálíte (pozor, s ohněm je samozřejmě vždy třeba zacházet opatrně).
Za zmínku ještě rozhodně stojí, že i když se v anglicky hovořících zdrojích setkáte v souvislosti s Créme Brûlée s označením custard, v žádném případě se nejedná o puding (což je jeden z překladů tohoto slova). Jedná se skutečně o krém, byť ztuhlý, který má k běžným pudingům opravdu velmi, velmi daleko. Pokud jste tak ještě neučinili, rozhodně doporučujeme vyzkoušet to na vlastních chuťových buňkách.
Tentokrát jsme pro vás připravili poněkud neobvyklý příspěvek: Vzali jsme do ruky naše statistiky a přinášíme vám přehled článků, které...
