V minulých měsících jsme vám přinesli zápisky z cesty po Indonésii a nyní vám je předkládáme všechny pohromadě, v rámci našeho "klasického" speciálu. Věříme, že pokud se do této úžasné země chystáte, třeba se vám některé informace a poznámky autora budou hodit pro inspiraci.

Indonésie 2011: Cesta za sopkami i chrámy

Sopky, rýžová pole, moře, chrámy... To všechno návštěvníka čeká v Indonésii, v zemi, na kterou letos při rozhodování, kam se na jaře – vlastně již tradičně – vypravíme, padly naše zraky. Každá země i každá cesta jsou něčím jedinečné – a pro mě třeba tentokrát i tou drobností, že s sebou poprvé nevezu tištěného průvodce, ale elektronického – ve čtečce elektronických knih Kindle.

Indonésie 2011 (2): Sopka, která vybuchla v předstihu

Naše výprava do Indonésie má pokračovat výhledy na sopku Merapi a pobytem v horském středisku Kaliurang. Ukazuje se ale, že jsme poněkud zanedbali přípravu – sopka se podle místních lidí rozhodla loni pořádně bouchnout, což mělo dva následky: Zničila místní forest park a přestala chrlit "spektakulární proudy lávy". Takže uvidíme něco zcela jiného, než čekáme.

Indonésie 2011 (3): Když čas nehraje žádnou roli

Čas na Bali plyne pomalu a vlastně není vůbec důležitý. Pro nás je dokonce tak nedůležitý, že je nám úplně jedno, že všechno kolem funguje v trochu jiném rytmu než my. A to až do chvíle, kdy máme na 11:00 zajištěný odvoz do podhorského města Ubud, a v 9:58 zazvoní hotelový telefon, který nikdo nezvedne... A pak jeden z účastníků výpravy hodí do placu vtípek, že by mohlo být o hodinu více, než si všichni myslíme...

Indonésie 2011 (4): Gili, trochu ušmudlaný tropický ráj

Jsou to tři malé ostrovy poblíž Lomboku a prý jsou prostě, jedním slovem, úžasné. A tak brzy ráno vyjíždíme z Ubudu směrem k Padangbai a odtud rychlou lodí na ostrov Gili Trawangan. Mimochodem – ceníková cena je 660t, my se ale po návštěvě několika prodejců a nějakém tom smlouvání dostaneme na 230t. Ráj je nadosah, a to takřka za hubičku.

Indonésie 2011 (5): Návrat na známá místa

Čekají nás už jen místa, která vlastně známe – Ubud a Kuta. Rychlá loď z Gili do Padangbai má 40 minut zpoždění, dál už jde ale všechno jako po drátkách. Za dvě hoďky jsme v přístavu a o dalších deset minut později nás taxi veze do našeho hotelu v Ubudu. Tentokrát je ale bohužel volný jen menší pokoj s malou teráskou, dál v zahradě, s omšelou vanou a s klimatizací, která chlazení vzduchu jen neúspěšně předstírá.